Koncem 30. a začátkem 40. let 19. století zkřížil Heinrich Essig, radní města Leonberg u Stuttgartu, černobílou fenu novofundlandského psa s tzv. "psem Barry" z klášterního špitálu Großer St. Bernhard. Později byl připojen i pyrenejský horský pes. Výsledkem byli velmi velcí psi s převážně dlouhou bílou srstí. Essigovým cílem byl pes podobný lvu. Lev je erbovním zvířetem města Leonberg.

První skuteční "leonbergři" se narodili roku 1846. Sjednocovali v sobě vynikající vlastnosti všech výchozích plemen. Již krátce nato bylo mnoho těchto psů z Leonbergu jako symbol postavení prodáno do celého světa. Koncem 19. století byl leonberger přednostně chován v Badensku-Württembersku jako selský pes. Jeho hlídací a tažné vlastnosti byly velmi vychvalovány. V obou světových válkách a v dobách poválečné nouze dramaticky klesl počet chovných jedinců. Dnes je leonberger vynikající rodinný přítel, který splňuje všechny nároky dnešního moderního života.

MEZINÁRODNÍ KYNOLOGICKÁ FEDERACE, Thuin, Belgie STANDARD č.. 145 b

Země původu:
Německo

Obecný vzhled:
Podle původního záměru je leonberger velký, silný a přesto elegantní pes. Vyznačuje se harmonickou stavbou těla a sebevědomým klidem při živém temperamentu. Obzvláště pes je statný a silný.

Proporce:
Výška v kohoutku v poměru k délce trupu je 9:10, hloubka hrudníku je přibližně 50% výšky v kohoutku.

Povaha:
Jako rodinný pes je leonberger v dnešních životních podmínkách příjemný partner, kterého můžete vzít bez větších problémů kamkoliv; vyznačuje se vyslovenou láskou k dětem. Není ani bázlivý, ani agresivní. Je milým společníkem ve všech životních situacích díky poslušnosti a nebojácnosti. K požadovaným povahovým vlastnostem patří především sebejistota a suverénní klid, střední temperament (mimo jiné také hravost), disciplinovanost, dobrá učenlivost a pozornost, necitlivost vůči hlukům.

Hlava:
Jako celek spíše hlubší než širší a spíše protáhlá než podsaditá. Poměr čenichové partie a mozkovny je 1:1. Kůže zcela přiléhá, bez čelních vrásek.

• Mozkovna: Z profilu a zepředu mírně klenutá, mohutností odpovídá tělu a končetinám, ne však těžká. Zadní část není podstatně širší než část oční.
• Stop: Dostatečně vyjádřen.
• Obličejová část: Nosní houba vždy černá.
• Čichová partie: Spíše dlouhá, nepřecházející do špičky, nosní hřbet rovnoměrně široký, nikdy proláklý, spíše lehce klenutý (beraní nos).
• Pysky: Přiléhající, černé, uzavřené.
• Čelisti/zuby: Mohutná čelist s perfektním pravidelným nůžkovým skusem, přičemž horní řada zubů přesahuje bez jakékoli mezery řádu dolní a zuby stojí v čelisti svisle. 42 zdravých zubů podle zubního vzorce, chybějící M3 je tolerováno, klešťový skus je přípustný při zachování správného postavení špičáků.
• Líce: Jen málo vyvinuté.

Oči:
V barvě, od světle hnědé až po pokud možno co nejtmavší hnědou, středně velké, oválné, symetricky uložené co do hloubky i vzdálenosti od sebe, oční víčka přiléhající, neviditelné spojivky, oční bělmo nezarudlé (jeho viditelná část).

Uši:
Posazené vysoko, ale ne daleko vzadu, zavěšené, středně velké, přiléhající, masité.

Krk:
V mírném oblouku přechází plynule do kohoutku, spíše o něco delší než podsaditý, bez volné kůže či laloku.

Tělo:

• Kohoutek: Výrazný, obzvláště u psů.
• Hřbet: Pevný, rovný, široký.
• Bedra: Široká, silná,dobře osvalená.
• Záď: Široká, relativně dlouhá, mírně zaoblená, plynule přechází do kořene ocasu, nepřestavěná.
• Hruď: Široká, hluboká k lokti, oválná, nikoli sudovitá.
• Spodní linie/Břicho: Jen lehce vtažené.
• Ocas: Bohatě osrstěný, v postoji rovně svěšený, také v pohybu jen lehce stočen a nesen pokud možno ne nad prodlouženou linii hřbetu.
• Končetiny: Velmi silné, obzvláště u psů.

Hrudní končetiny:
Rovné, paralelně postavené, ne však úzce

• Lopatka: Dlouhá, šikmo uložená, tvoří s ramenem výrazný úhel, dobře osvalená. Lokty přilehlé.
• Nadprstí: Silná, pevná, z čelního pohledu rovná, ze strany svisle postavená.
• Tlapy: Rovně postavené, ani vybočené ani vbočené, oblé, uzavřené prsty, dobře klenuté, černá bříška.

Pánevní končetiny:
Nepříliš úzké paralelní postavení ze zadního pohledu, tlapy a hlezna ani vybočená, ani vbočená.

• Pánev: Šikmo položená.
• Stehna: Značně dlouhá, šikmo položená, silně osvalená, společně s lýtkem tvoří výrazný úhel.
• Hlezna: Silná, výrazně úhlená.
• Tlapy: Rovně postavené, kulaté až oválné, prsty klenuté, polštářky černé.

Chůze:
Rovnoměrný a plynulý pohyb, v chodu a klusu rozsáhlý záběr končetin, plynulý posun těla. Chody plynule přímočaré.

Srst:
Kvalitou středně jemná až hrubá, dostatečně dlouhá, přiléhající, nikdy nedělená na pěšinky, i přes hustou podsadu ještě znatelná kostra, rovná, mírně zvlněná srst ještě povolená. Na krku a hrudi tvoří, obzvláště u psů, hřívu. Výrazné osrstění, praporce na hrudních končetinách a bohaté závěsy na pánevních končetinách.
Barvy: Žlutá, zlatá, mahagonová, ještě také pískové barvy (plavěžlutá a krémová) a všechny jejich kombinace, vždy s černou maskou, černé úhlování přípustné. Černá však nesmí určovat základní barvu psa (nesmí převažovat). Zesvětlení zákl. barvy na vlajce ocasu, hřívě a osrstění končetin nesmí být příliš odlišné, aby nebyla porušena harmonie zvířete. Malá bílá skvrna na hrudi a bílá srst na prstech se toleruje.

Výška v kohoutku:
Psi: 72 až 80 cm, doporučená střední míra 76 cm
Feny: 65 až 75 cm, doporučená střední míra 70 cm

Vady:
Každá odchylka od uvedených bodů (Standard plemene) musí být hodnocena jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru ke stupni odchylky.

Vady vylučující:

• bázlivá či agresivní povaha,
• silné anatomické vady (např. kravský postoj, kapří hřbet, silně klesající záď, extrémní vybočení končetin, absolutně nedostačující úhlení v ramenním, loketním a kolenním kloubu nebo v hleznu),
• chybějící zuby s výjimkou M3,
• předkus, podkus a další vady skusu,
• silně háčkující ocas nebo trvale vysoko stočený ocas,
• kudrnatá či silně vlnitá srst,
• vada ve zbarvení (hnědá s hnědým nosem a polštářky, black + tan, černá, stříbrná, "divoká" barva)
• úplná ztráta masky,
• hnědá nosní houba a polštářky prstů,
• silná ztráta pigmentace na pyscích,
• oči bez podílu hnědé (dravčí žluté),
• příliš bílé barvy (od prstů až po lokte či kotníky, skvrna na prsou větší než ruka, bílá barva na jiných místech),
• entropium a ektropium (tj. vchlípené nebo vychlípené víčko).

Psi (samci) musí mít dvě prokazatelně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.